Blog, Strana 3

Stačí jen úsměv Taková jednoduchá a obyčejná věc, zdálo by se. Prostý úsměv. Dokáže však zázraky. Povzbudit, potěšit, dodat sílu, rozfoukat chmury, podpořit ve smutku a sdílet v radosti. Smějeme se dost? Smějeme se často? Umíme úsměvem obdařit a umíme ho i přijmout? Nemám na mysli úsměv naučený, masku, kterou dnes neupřímně plýtváme a hýříme. Opravdovým úsměvem nemyslím onu grimasu, kterou na potkání rozdáváme, abychom do světa ukazovali, jak se máme báječně, jak jsme „vysmátí“. A přitom je le...

Uvažujme aneb zdravý selský rozum Ze všech stran se na nás hrne množství informací, pokynů a doporučení. Co jíst, co je zdravé a co už není. Jak se chovat, jak vychovávat svoje děti. Jaké knihy číst, jak se hýbat. Jaký prášek na praní vybělí a vypere dočista dočista a bez čeho nádobí zkrátka neumyjete. Nevyhneme se doporučení, jaký je nejvhodnější počítač, mobilní telefon. Reklama nás atakuje neustále, všude, kam pohlédneme či snad dokonce nepohlédneme. No vážně, stačí si v dobré víře vyjet na...

Přijetí není lhostejnost Velmi často dnes slýcháme větu: Je třeba to přijmout. Stává se, zdá se, jakousi mantrou, která by snad mohla nebo měla vše vyřešit. Zdánlivě jednoduché, na první pohled nic složitého. Ale je opravdové a ryzí přijetí skutečně tak jednoduché? Není to jen teorie, přijetí je třeba zažít. Projít procesem poznání. To samo ovšem neléčí. Co je pro rozum poznání, to je pro srdce láska. Láska v sobě nese dar přijetí. Osamělost, strach, potíže a problémy nás nutí odhalovat zdro...

Jsme dobrými hospodáři? To mne napadlo, když jsem se vracela z jedné moc příjemné projížďky na kole. Putovala jsem  polními cestami, loukami, lesem a vnímala zajímavou energii krajiny Středních Čech. Zastavila jsem se opět u jedné lípy, abych spočinula a nechala se hýčkat její přítomností. Zaujala mne nová, pohodlná cesta nově vybudovaná mezi poli. Zvala na návštěvu, k poznání, a tak jsem se po ní vydala. Jelo se mi po ní hezky, vedla po rovině, byla pevná, asfaltová, bez hrbolů a výmolů. Spol...

Prázdniny u babičky a u dědy, samozřejmě. Zkrátka tam, kde je všechno jiné a jinak. Pamatujete si ještě to nádherné období, když přišel poslední den školy a my už jsme byli jednou nohou na venkově? A což teprve, když nastal ten skutečný den, kdy jsme se nedočkavě ráno probudili a společně s rodiči jsme se vydali na cestu. Protože zkrátka u babičky, na venkově, tam je neobyčejně. Ve mně ten zážitek zůstal doposud. S přibývajícími léty se více méně mění jeho intenzita, konkrétní vzpomínky poněku...

Vědomé tvoření duše Zní to příliš vznešeně? Asi ano, ale vznešenost v názvu nehledejme. Přenesme se do dětství, kdy jsme byli bezprostřední, hraví a radostní. Prostí a přirození. Tam je naše esence, náš zdroj. Odtud tvoříme, ať jsme v jakémkoli věku. A vůbec si nemusíme být vědomi, že jsme vědomými.  Jak tvořili naši předkové? Ženy, z jejichž rukou pocházely nádherné výšivky plné nezaměnitelné symboliky, barev, ornamentů, tvarů a materiálů? Matky, jejichž něžná, avšak často životem zkoušená ...

Buďme vděční Za to, co máme, i za to, co nemáme. Není to protimluv? Jak můžeme být vděční za něco, co nemáme, nebo co se nám nelíbí, co nám ubližuje, co s námi neladí? Co je to vlastně vděčnost, jak se projevuje, jakou má úlohu a jaké dary nám může přinést? Vděčnost je silný vnitřní pocit, který nás dokáže přirozeně orientovat na dobré věci. Je to tedy velmi užitečný průvodce v krizích všeho druhu, se kterými se v životě můžeme setkat. A my se potkáváme! Nemusí se jednat hned o krizi v pravé...

Máme k sobě dál, známe se méně Je to tak, i když to zní na první pohled zvláštně. Jak bychom se, v době vyspělých technologií, informačních možností a sociálních sítí, mohli znát méně? Dnes, kdy doprava není problém, rychlost se vlastně neřeší, obloha je protkána množstvím letadlových linek, máme k sobě dál? Není to protimluv? Je a není. Pro toho, kdo je orientován na vnější svět, okolní realitu bere jako jedinou možnou, hmota je pro něj prvotní, ten se může cítit báječně. Může si libovat v ...

Je stáří dar? Věřím, že kdybychom udělali na toto často diskutované téma anketu, odpovědi by byly velmi rozmanité. A to je na lidských životech právě to krásné. Co člověk, bytost, to jiný, odlišný názor. I názory zdánlivě podobné mají své vlastní a jedinečné, nezaměnitelné pozadí. A tím je osobní náhled každého z nás, naprosto přirozeně zabarvený dechem, atmosférou, barvitostí a vlastním prožívání svého Života. Můžeme tedy jednoznačně odpovědět na otázku, zda-li je stáří dar? Jsem si jista, že...

Dědo, jak se to dělá Co by asi tak dnešní dědové ukázali a poradili svým vnukům a vnučkám, když za nimi přijdou s podobnou otázkou? Jak se zachází s mobilem, jak na počítač? Dnešní děti výdobytky techniky ovládají bravurně téměř od ranného malička. Otázkou zůstává, k čemu a zda vůbec je to dobré. Podstata tkví v míře, se kterou dnes už tyto předměty denní potřeby všichni používáme. A s rukou na srdci si přiznejme, že ne vždy je optimální. V této oblasti snad spíše pomohou vnoučata svým prarodič...