Pachatelé dobra
Pachatelé dobra
Kdo by je neznal? Jsou mezi námi a na první pohled vypadají starostlivě, pečovatelsky, přívětivě a vlastně velmi mile. Jejich hlavním smyslem, náplní života, úkolem a řekněme rovnou, posláním, je starat se o dobro druhých.
Nezní to snad nádherně? Takové lidi přeci potřebujeme mít kolem sebe. Kdo by netoužil po starostlivé péči a milé pozornosti? Kdo z nás se občas nepotřebuje svěřit se svými starostmi a těžkostmi, kdo nezatouží, aby tu pro něj někdo byl, někdo, kdy by mu pomohl aspoň trochu ubrat z momentálně nakupených starostí.
Je to tak lákavé a současně přirozené podělit se o své trápení, ulevit si a třeba i trochu toho bolavého, tísnivého předat dál. Moci se nadechnout, odpočinout a nabrat sílu k dalšímu pokračování na cestě.
Dělejme to, je to potřeba. Je toho na nás v těchto dnech vážně mnoho. Mnohé již zmůžeme sami, naučili jsme se, že vlastní zdroje jsou ty nejcennější a nejsprávnější. Už víme, že jen my sami sebe známe nejlépe a jsme schopni si pomoci. Je to skvělé a jsme na té nejlepší cestě, jak si své bohatství dále uvědomovat, rozvíjet a používat.
Na druhou stranu jsme však jen lidé a bývá nám někdy těžko. Potom hledejme oporu, pomoc, úlevu. Hledejme ale obezřetně, opatrně a s citem. Svěřujme se, přijímejme, ale nechávejme si svůj vlastní prostor. Není to vždy snadné rozeznat. Občas se stane, že unaveni a uvláčeni dlouhodobými a náročnými těžkostmi, dovolíme druhým, aby s námi manipulovali, potlačovali naši vlastní vůli a právo na osobité poznání a rozhodnutí.
Pachatelé dobra totiž vždycky ví, co je pro druhé to nejlepší. Hrnou a tlačí svoje neomylné přesvědčení silou parního válce. Nevidí, neslyší a valí své vlastní argumenty nehledě nalevo či napravo. Oni zkrátka VĚDÍ! Oni jsou tu OD TOHO! Oni jsou tady PRO NÁS!
Neopovažte se pokoušet o vlastní názor. Nebo to zkuste, ale připravte se na velmi obratný a totálně demagogickými argumenty podpořený útok. Vždyť vy byste toho tolik měli dělat a vůbec to neděláte! Copak nevidíte, jak jiní jsou úspěšní? Nevšimli jste si, jak to dneska chodí? Jaká je doba? Co se žádá? Co máte nabídnout? A máte vlastně co nabídnout?
V dobré víře se svěříme, čekáme vyslyšení, radu nebo aspoň podporu. V lepším případě se nám všeho toho dostane. Jenže dostaneme ještě pěkný nášup. A ten už tak veselý nebývá. A podle kalibru pachatele dobra se mu může podařit úplně zlikvidovat a popřít předchozí záchytnou síť.
Pachatelé dobra bývají totiž z počátku přívětiví a empatičtí. Jejich světlou stránkou je opravdu upřímná snaha pomoci. Provedení v praxi pak již znatelně kulhá. Pletou si pouhou podporu a nasměrování s umíněným prosazování své vlastní vůle a představy toho nejlepšího pro druhé.
Dokáží bez kontextu, souvislostí a ohleduplnosti zato s vervou, neomaleností a bojem za pravdu dávat nevyžádané, neočekávané o to víc však zaručené rady a návody okořeněné patřičným imperativem dokonalosti s důrazem na provedení nejpozději ihned.
Také jste se už s nimi potkali? Našli bychom v jejich slovníku jednu zdánlivě nevinnou větu: „Ale já chci jenom pomoct.“
Zkušenější čtenář už ví, co se za ní skrývá. A bývá také poctivě vytrénován, jak se po jejím zaznění zachovat. Není to jednoduché, i když rada, jak na to, je prostá: slušně, leč dostatečně jednoznačně si stát na svém.
A tak se smiřme s pachateli dobra mezi námi. Využijme tu jejich lepší stránku a dejme si pozor na manipulaci a ovlivňování. Dejme jim šanci a ponechme na nich, budou-li ji umět využít. Nejsme za ně zodpovědní, ale někdy se složitě hledají hranice a mantinely.
Klíč je ve víře ve vlastní možnosti a schopnosti, ve víře užitečnosti a poučení z chyb a jistě také v úctě k druhému, k jeho názorům a postřehům. Ovšem jen potud, nenesou-li znaky nátlaku a omezování.
Autorka: Romana Junková