Kalendář

Kalendář – jaká to symbolika!

„Kdo pozná sám sebe, je si vědom toho, kým je, proč tu je a kam směřuje, stává se pevným ve svém postoji, jednání i ve své vlastní energii...“

Pojďme společně odhalovat dosud zahalené a znovu poznávat zapomenuté.

Naši předkové se rádi radovali a veselili. Proto oslavovali vše, co se oslavovat dalo. Koncem léta a počátkem podzimu putovala úroda do sýpek a sklepů a všeho bylo dost. Nový rok tak začínal v hojnosti.

Roku se říkalo „leto“. Rok je novodobé slovo. „Leto“ se nám zachovalo například ve slovních spojeních „Kolik je ti let?“ nebo v nápisech „Léta Páně“. Nové leto začínalo na podzimní rovnodennost. Právě v tento den byl uzavřen mír v Hvězdném chrámu – šlo o vítězství Velké rasy (starých Slovanů) nad Velkým drakem (starými Číňany).

V září 2016 na rovnodennost jsme oslávili začátek roku  7525, tak daleko se počítá náš poslední dochovaný kalendář.

Více pak: kalendar-predku-koladuv-dar-1-cast a také: kalendar-predku-mesice-2-cast

základem slovanského kalendáře bylo číslo 9 a 16

Existovalo 9 měsíců, 9 dní v týdnu, na 16 hodin se dělil den, 16 let mělo nejkratší období zvané Kruh Let. Vše bylo provázáno mnohem hlouběji. Každý den v týdnu měl přiřazenou barvu, která odpovídala určité makře, a tedy i tónu. Ke dni byl dále přiřazen živel (bylo jich také 9 bez kovu, který přidali až Číňané) a nebeské těleso.

Vše mělo svůj pevný řád a význam.

Začátek nového leta byl Božským počátkem nového tvoření, čistoty, krásy, plnosti a hojnosti. Lidé se radovali a v radovánkách se připravovali na příchod zimy.

První měsíc se jmenoval Ramchat a měl 41 dní. Přesahoval přes naše tři měsíce – září, říjen, listopad – a proto byl i měsícem změn. Na jeho počátku panovalo babí léto, na konci častokrát již první mrazíky.

Roduslava ožívá právě s počátkem nového leta, probouzí se k životu i přes blížící se nástup zimy.

Těšte se, co všechno Vám přinese...

Autorka: Věra Ovečková