Bylinkový zdroj zdraví
BYLINKOVÝ ZDROJ ZDRAVÍ
Mateřídouška, pošeptání do ouška od maminky, maminčin dech. I tak by se dala interpretovat oblíbená léčivka. Její využití je široké, mimo jiné ji lze úspěšně využít při potížích se spaním. Určitě bychom si vybavili ty milé chvíle, kdy nám maminka dávala dobrou noc a spánek na sebe nenechal nikdy dlouho čekat.
Dobromysl, už sám název napovídá, že působí kladně na psychiku a dobrá mysl, je základem našeho úspěšného konání.
Vybrala jsem náhodně tyto dvě léčivky pro ilustraci, jak poetické názvy krásně vystihují jejich účel. Naši předkové používali neomylně byliny jako cestu první volby při zdravotních potížích. A nejen při nich. Bylinkové čaje, nálevy či výluhy byly běžnou součástí každé domácnosti a jejich použití nečekalo do chvíle, až když bylo „nejhůř“. V těchto podobách, stejně tak jako koření či jako součást běžných jídel, vzpomeňme třeba kopřivový špenát, se léčivé rostliny používaly hojně zejména jako prevence. A ta byla velmi důležitá. V dobách, kdy fyzická síla byla nezbytným nástrojem bez nadsázky řečeno k přežití, bylo nutné o ni důsledně pečovat.
Známý výrok „není bylina, aby na něco nebyla“, byl součástí každodenní praxe v životě našich předků. Ono totiž často také ani nic jiného nebylo. Co se nenašlo v zahradě, rostlo volně na loukách, stačilo tedy vyběhnout za humna a do ošatky posbírat zrovna to, co bylo potřeba. Znalost bylin a jejich použití byla většinou přirozená součást moudrosti tehdejších žen. V každé z nich byla tak trochu bylinkářka a léčitelka. Tyto schopnosti se předávaly z generace na generaci naprosto samozřejmě. Od útlého věku se děvčata vydávala v doprovodu maminek a babiček na sběr bylinek a učila se, jak je správně nejen použít, ale také usušit a uschovat po celou dlouho zimu. To byla další nutnost, o kterou bylo třeba se postarat. V zimě, kdy povětrnostní podmínky a zhoršené klima kladly na organismus větší zátěž, byla spotřeba nabídky z přírodní lékárny o mnoho větší.
Bylinkami se léčili nejenom lidé, ale také zvířata. Ona si samozřejmě sama prvně intuitivně vybírala to, co zrovna pro své zdraví potřebovala, ale pokud se stalo, že bylo nutné ošetřit již více pochroumaný zdravotní stav, tak v duchu hesla „co je dobré pro lidi, je dobré i pro zvířata“, posloužila vhodná rostlina i v tomto případě. Lékař se v těch dávných dobách volal jen zřídka, až když se jednalo opravdu o závažná onemocnění. U lidí i u zvířat. Bylo nutné totiž za jeho službu zaplatit a to někdy býval zapeklitý problém.
S léčitelkami a léčiteli se setkáváme i dnes. Názory jsou různé, ale dobrý, zkušený a zodpovědný léčitel či léčitelka mluví sám za sebe svými výsledky. A jak to dělá? Jednoduše, využívá své přirozené schopnosti stejně tak, jako to dělali naši předkové. Dnes si k nim ještě navíc většinou doplní patřičné další teoretické vzdělání a spolupracuje s lékaři. Proč nevyužít potenciál a dary, které vychází z naší podstaty a použít je k pomoci druhým? Dříve to bylo naprosto běžné, dnes se na tyto záležitosti díváme téměř jako na zázrak.
Tak moc jsme se vzdálili od našich kořenů a svého zdroje. Toužíme po rychlé, zázračné pilulce na jakékoli naše potíže, neduhy a problémy. Hledáme něco účinného, co zabere nejpozději ihned. Nemáme trpělivost vařit voňavé bylinky, čekat, až do léčivého čaje přejde všechno to dobré, co nám může pomoci. Jsme netrpěliví, spěcháme a velmi často se k alternativní léčbě, jak jsme si zvykli říkat, uchylujeme až tehdy, když pilulky nesplní naše zbrklé očekávání.
Nebylo by lepší to otočit? Najít si pár chvil na klidné vychutnání třeba mateřídouškového čaje a vzpomenout na to klidné usínání s maminkou nablízku? Stres a nervozitu zahnat čajem z dobromysli a naladit se na pokojnější vlnu našeho žití? Samozřejmě, s jedním na rychlo vypitým šálkem to nepůjde, ale věřte, že po pár opakováních, třeba ve společnosti někoho blízkého a milého, změna na sebe nenechá dlouho čekat. Třeba zatím jen drobná, ale i ta se počítá jako dobrý základ pro příště.
A prevence je rozhodně lepší než následná zdlouhavá léčba. Mít svou zahrádku je nádherné, ale i pár bylinek na balkóně nebo na okně lahodí oku, obohatí talíř s polévkou a udělá dobrou službu našemu zdraví. I malými krůčky můžeme najít cestu k přirozené podpoře našeho zdraví.
Autor: Romana Junková
