Adventní pozvání
Adventní pozvání
Mé letošní adventní pozvání je prosté. Chtěla bych vás pozvat na místo, které všichni známe, o němž mnohé víme, ale přesto se mu úspěšně vyhýbáme. To místo je tam, kde nám bývá hezky, milo a příjemně. Kde cítíme bezpečí, klid, ochranu a lásku. Nehledejme jej kolem sebe. Je v nás, v našich srdcích. Je jenom naše, každý ho máme. To své, jedinečné. Přesto od něj často utíkáme.
Co nás vede k tomu, že se dobrovolně vzdáváme těch libých pocitů a ochotně je vyměňujeme za jiné. Takové, které nás přinejmenším ruší a vzdalují od nás samotných. A dovolíme-li, pak nás vrhnou do náruče a do víru „systému“, konzumu, povrchního vnímání, shonu, pozlátka doby, umělého a nafouknutého „nic“.
Překvapí vás, když řeknu, že jsme to opět jen my sami, kdo se necháme vláčet tím politováníhodným všeobecným chaosem, bublinou namalovaného „štěstí“ a reklamou vyumělkovaným blahobytem? Někoho snad ano, většina z nás již zná a ví, že je v naší moci a síle, nenechat se tím vším příliš ovlivnit.
Ano, správně, je to otázka míry. A víry. Proto nabízím svoji pozvánku k prožití letošního adventu ve svém srdci. Opravdu a upřímně. Pojďme si jej udělat jednoduše jinak. Mnoho z nás je takovému vnímání již opravdu velmi, velmi blízko. Ale co si budeme povídat, nenalhávejme si a upřímně si přiznejme, že rezervy tu jsou. Stejně tak i touha po novém poznání, snaha měnit svůj svět.
A jak se vlastně vnímá a prožívá advent srdcem? Je to velmi prosté, jednoduché a přirozené. Dělejme jen to, co se nám chce, co nám přináší potěšení a radost. U čeho nám energie neubývá, ale naopak ji získáváme. Věnujme svoji pozornost tomu, co nás obohacuje, čím můžeme potěšit druhé a k čemu cítíme vstřícnost místo odporu, lehkost oproti nucení.
Není to ani těžké ani nemožné. A dá se vše stihnout tak, abychom byli spokojeni nejen my, ale současně i naši blízcí. Nemusíme mýt umytá okna a vygruntováno. Ale můžeme. Nemusíme mít napečeno, ale můžeme……V duchu slyším některé otázky, a tak rovnou odpovídám. Každý z nás to máme jinak. Někoho těší, když jeho byt či dům svítí zářivými okny. Někdo jiný pookřeje, věnuje-li se vánočnímu pečení. Je to v pořádku a ještě potom může svými výrobky potěšit toho, kdo má jiného koníčka, jinou zábavu nebo ho pečení jen obyčejně nebaví. Nechce se vám ani uklízet, ani vás nelákají drobné tvary vanilkových rohlíčků? Potom jděte raději s dětmi na procházku. Nedělejte si starosti, že uklidit nestihnete. Věřte, dětem je to jedno a ty chvíle strávené pospolu venku, v přírodě nebo jen tak, kdekoli, jsou jim cennější a vzácnější, než vyluxovaný koberec. Budou si na něm s vámi hrát stejně rády, ať už se potkal s luxem nebo ne.
Krátké dny nepřináší zrovna příliš energie. Nestýskejme si a udělejme z toho výhodu. Ona to totiž výhoda sama o sobě je, jen ji nevidíme. Ve městech, kde se nám umělá světla ze všech svých sil snaží namluvit, že je to jinak, to máme těžší. Opravdu? Stačí se přeci jen rozhodnout. Posezení při svíčkách, vlídné spočinutí, poodstoupení od spěchu, stresu nám pomůže naladit se na to, co je tou výhodou, když jsou krátké dny. Můžeme víc odpočívat, můžeme mít k sobě blíž, můžeme lépe cítit, co se v nás uvnitř děje. A to přeci za to stojí!
Ještě se vám zdá, že prožít advent srdcem je jen teorie? Všichni máme možnost se podívat k sobě dovnitř a zahlédnout, kde už žijeme jinak a jaké jsou ještě rezervy, možnosti. Konkrétní ukázky a stejně tak příklady spolehlivě přinese sám Život. A to je dobře a úplně normální.
Také já si určitě mám ještě možnost uvědomit, že je lépe si sednout s knihou, než vyžehlit poslední košili, když to není nutné. Nemusím, opravdu nemusím ve chvatu ladit vše dopředu a na jistotu, když se cítím unavená. Dovolím si odpočinek a s chladnou hlavou určitě vše zařídím lépe, s lepším pocitem, než uhoněná a bez nálady. Hrnek čaje či svařeného vína vypité v klidu a s požitkem je jeden z nejlepších receptů na stesky na krátké dny, nedostatek energie, málo času a další nekonečnou řadu zdánlivých negativ, která si sami tak šikovně vymýšlíme a nalháváme.
Přeji vám pohodový a užitečný advent ve svém srdci. Věřím, že když se nám podaří setrvat v tom našem posvátném místě častěji nyní, s veškerou podporou a energií stávajícího času, tak v dalších dnech a měsících se do něj budeme vracet stále častěji, důvěrněji, s lehkostí a s Láskou.
Autorka: Romana Junková